Jak cestovat po Sečuánu

Vydáno 10. 9. 2013

Vzdálené volání sečuánského Genyenu

Opravdovým himálajským skvostem je jen málo známá a téměř nezmapovaná oblast kolem hory Genyen, která nyní leží v čínském Sečuánu. Kvůli své neopakovatelné atmosféře se hora stala pro místní posvátnou.


Foto: Autor, HedvabnaStezka.cz

První návštěva Himálaje dostane každého. Pravděpodobně se budete chtít vrátit. Kam? Od své první návštěvy Khumbu v roce 2004 jsem přemýšlel o výletě do oblasti ukryté před zraky zástupů běžných návštěvníků. Domácí Alpy mají své neobyčejné kouzlo. Když jsem ale poprvé četl o Alpách kdesi ve Východním Himálaji, zcela neznámých a neprobádaných, o dobrodružných výletech Američana Charlieho Fowlera, věděl jsem, že se tam chci jednou podívat a začal jsem pátrat, jestli na cestu potřebuji vízum.

Smutný osud milovníka Genyenu

Charlie Fowler si tento kout Himálají natolik zamiloval, že se do něj pravidelně vracel. I tibetsky se naučil, aby byl blíže zdejším lidem a horám. Na podzim roku 2006 se vypravil do oblasti Genyen s Christine Boskoff, tehdy majitelkou největší agentury organizující komerční výstupy na Everest. Pravděpodobně to měl být jejich společný začátek něčeho většího. Čas prozkoumat boční údolí nebo vylézt jeden z vrcholků jsme bohužel neměli.


Foto: Autor, HedvabnaStezka.cz

 

Naposledy dali o sobě vědět krátkým e-mailem z Litangu. Jejich pozoruhodné životy vyhasly v lavině v severní stěně posvátné šestitisícovky Genyen. Nikdy se už nedozvíme, proč se zrovna Charlie, úzce spjatý s místními obyvateli, rozhodl vystoupit na tuto horu, která má v mysli buddhistů zvláštní místo a na jejímž vrcholu si žádné návštěvníky nepřejí. Pro americkou horolezeckou komunitu to byla velká ztráta.

Východní Himálaje se rozprostírají na rozsáhlém území Tibetu, Bhútánu, kousku Indie, Barmy a především Číny. Tato část byla až na ojedinělé výpravy prakticky pomíjená. Japonský cestovatel a horolezec Tamotsu Nakamura jej začal před dvaceti lety postupně prozkoumávat a na svět se dostaly první fotografie famózních kopců oblepených ledovci a obklopených podobně hlubokými lesy a rozlehlými loukami. Právě proto se o nich hovoří jako o Tibetských Alpách – „Alps of Tibet“. Složitá historie Tibetu je pravděpodobně hlavní důvod, proč zůstává většina kopců nevylezených.

Horolezci bez úcty k domorodcům

V ten stejný podzim jen několik týdnů před nimi se oba minuli s americkou čtyřčlennou skupinou vedenou Davem Andersonem, kterého k návštěvě tohoto koutu motivoval právě Charlie. Podařilo se jim vylézt na dva neobyčejné vrcholy Sachun (5.716 m) a Phurba (5.685 m). Dave ukázal horolezecké komunitě ohromující fotografie této malebné skupiny plné strmých žulových stěn a ostrých skalních jehel střežících věčným ledem pokrytý Genyen. Někteří o ni začali hovořit jako o „tibetské malé Patagonii“.

Na jaře stejného roku do Genyenu zavítala italská expedice vedená talentovaným horolezcem Karlem Unterkircherem. Přestože se jim podařilo vylézt severní stěnu Genyenu, informace v horolezeckých médiích byly o expedici relativně sporé. Na vině byl právě inkriminovaný výstup na posvátný Genyen, který byl zcela proti vůli místních obyvatel, zejména mnichů žijících v klášteře Lenggo. Ani film natočený o této expedici nepomohl smýt z jejich počínání ne