Cestujeme po světě

Cestujete se zvířaty? A víte, jak je složité převézt do zoo slona nebo žirafu?

Aktualizováno 19. 8. 2019
Proč koně za jízdy stojí proti směru jízdy? A co se stane, když malá veverka uteče pod palubní desku auta? I o tom jsme si povídali s Tomášem Kapicem z pražské zoologické zahrady, který má na starost transport exotických zvířat.

Měli jsme nervy a strach o zvířata zavřená v bednách, říká v rozhovoru ošetřovatel ze zoo

image

Orangutanice Upita, nakládání před cestou do Izraele. Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Které nejtěžší zvíře jste dosud přepravovali?

To nejtěžší, které v pražské zoo chováme, tedy slona indického. Dospělý samec váží běžně pět tun a dopravu zajišťují specializované firmy. Sloni se vozí za kamionovým tahačem ve speciálním opancéřovaném a vytápěném kontejneru, který umožňuje krmení, napájení a úklid.

Jak cestuje například žirafa?

Žirafa podobně jako slon, ale přívěs je méně masivní a má nastavitelnou výšku střechy. 

Kdy jste se opravdu zapotil? Která přeprava byla dramatická?

image

Gorilí celebrita Moja jede na letiště. "Ten doprovod k nám nepatřil, jel pro nějakého politika,
ale vypadá to působivě, že?" vypráví Tomáš Kapic.
Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Drama se dá prožít i v kanceláři. Když náhle zjistíte, že chybí dokument, bez kterého transport nemůže proběhnout nebo pokračovat, a vy ho musíte teď hned na dálku nějakým způsobem sehnat nebo vyjednat jiné řešení. Zvlášť dobrodružné to je, když partneři na jiném kontinentu mají půldenní nebo větší časový rozdíl.

Co když některé zvíře nechce do bedny?

Vzpomínám si, že vloni jeden z koní Převalského, připravený k cestě do Mongolska, začal už při nakládání tak vyvádět, že veterinář správně rozhodl neriskovat a poslat jiné zvíře. Jenže i koně mají své cestovní pasy a další doklady, a tak jsme museli všechny pracně připravené dokumenty během pár hodin přepracovat. To je pochopitelně stresující. 

A co když se něco podobného stane při cestě?

Jednou nám tana, zvíře podobné veverce, ale příbuzensky bližší primátům, při pokusu o nakrmení utekla z přepravního boxu, zalezla v autě pod palubní desku a my jsme museli rozebrat půlku auta, abychom ji chytili. V Mongolsku se nám zase uprostřed pouště porouchaly dva ze čtyř náklaďáků s koňmi na korbě. Místní řidiči jsou na takové situace zvyklí a s klidem se pustili do opravy, ale nám tekly nervy, báli jsme se o zvířata, zavřená už pár desítek hodin v bednách.

Přepravují se některá zvířata i letecky?

Samozřejmě. Letecká doprava je rychlá, tedy pro zvířata nejlepší, ale drahá a má jasně dané limity ohledně velikosti beden, doby transportu apod. Předpisy v některých případech prostě nelze splnit. Obecně tedy platí, že na delší vzdálenosti létají spíše menší zvířata. 

Kolik stojí přeprava zvířat například z Evropy do USA?

image

Gorilka Moja odlétá zvláštním letadlem. Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Pokud cestují větší zvířata, třeba antilopy, koně nebo velké šelmy, přeprava z kontinentu na kontinent stojí statisíce.

Lodí to nejde?

Dnes se zvířata mezi kontinenty dopravují jen letecky. Cesty lodí či vlakem měly své kouzlo, ale známe je už jen z vyprávění pamětníků a z fotografií.  

Kolik lidí musí zvíře doprovázet?

Řidič auta nebo doprovod musí mít příslušné oprávnění k transportům zvířat a hlavně musí být schopen poradit si s problémy, o kterých jsme mluvili. Chovatel bývá u velmi náročných přesunů, nebo pokud cestují inteligentní zvířata – hlavně sloni a lidoopi. Známý člověk zvířatům pomáhá zvládat stres při jízdě a sžít se s budoucími chovateli. 

Jakým způsobem nalákáte zvíře do přepravního boxu nebo klece?

image

Sloní transport. Foto: Zoo Emmen, NL

Menší zvířata se prostě chytí do ruky nebo podběráku a strčí do bedny. Například nosorožce lze naučit chodit do bedny pro krmení a pak v příhodném okamžiku zavřít dveře, ale při nakládání většiny velkých zvířat je téměř vždy nutno použít sílu – postavit koridor a zvíře do bedny natlačit, nebo uspat a po naložení probudit.

Jak vypadá dočasný domov pro zvířata v době cesty?

Zvířata cestují v transportních bednách. Ty musejí být vybrány na míru. Menší zvíře musí mít dostatek prostoru, aby se uvnitř mohlo pohybovat. Větší zvířata, hlavně kopytníci, potřebují naopak bednu takovou, aby se v ní naopak nemohli otočit, mohli by si ublížit. V takovém případě jezdí zvířata zády po směru jízdy – aby při prudkém zabrzdění narazila do bedny zadkem a ne hlavou. 

Jak obtížné je zajistit zvířeti dobré podmínky?

V první řadě je třeba zajistit optimální teplotu. Takže větráme, chladíme nebo ohříváme. Zvířata ze zoo se liší od hospodářských tím, že jsou "divoká", a proto není možné jim po 8 nebo 12 hodinách transportu zajistit odpočinek a pak je znovu naložit, jak to zákon předepisuje právě pro převoz hospodářských zvířat.

Asi tedy nelze divoké koně nechat projít a napást a potom znovu naložit.

Naše zvířata musejí být zavřená v bednách po celou dobu. Jakákoliv manipulace pro ně znamená stres a riziko poranění, proto se omezuje na nezbytně nutnou míru. Potravu (a případně vodu) dáváme do beden ještě před naložením. Je lepší zvíře po cestě nechat na pokoji, než z jakýchkoliv důvodů otevírat bednu a stresovat ho. Pokud cestuje zvíře déle, jsou používány bedny umožňující krmení i napájení zvířat s maximální opatrností a ohledem na zvířata.