Cestujeme po světě

Vietnamský speciál #2: co dělat po příletu a jaké je jídlo?

Vydáno 6. 3. 2018 | Letuška.cz Redakce
image

Zima je v našich končinách v plném proudu a vypadá to, že s námi ještě nějakou dobu vydrží, rozhodli jsme se proto před ní zbaběle utéct na tři týdny do teplých krajin. Naše volba padla na Vietnam, s ohledem na naše preference to totiž byla vytoužená destinace. Jihovýchodní Asie, teplo, zajímavá kultura, levno, výborné jídlo, přiměřeně turistů a přátelští místní? Značka ideál! 

Plán byl vlastně jednoduchý  - přiletet do Hanoje, zregenerovat se ve městě po dlouhém letu a vyrazit do hor na severu, odkud bychom pak zamířili na jih až k hranicím s Kambodžou. Až na pár menších změn jsme svůj seznam must-see míst beze zbytku splnili, a teď vám ho můžeme slavnostně a velkou pompou předat. Jak si Vietnam naplánovat? Jak se sbalit na tři týdny? A jak je to s praktickými záležitostmi? I v druhém díle vietnamského speciálu Letušky vám poradíme, jak na to. 

image

PRVNÍ KROKY PO PŘÍLETU - JAK JE TO S TELEFONEM, KDE SMĚNIT PENÍZE A JAK ŘEŠIT UBYTOVÁNÍ

Co se týče směnáren, nenarazili jsme ani na jeden podnik, kde by nám nabídli vyloženě nevýhodný kurz. A to ani na letišti, ani v centru velkoměst. Ideální je v Česku směnit koruny na dolary, které postupně ve Vietnamu v průběhu cesty směnovat na dongy. Pokud plánujete si s sebou fyzicky vzít jen část budgetu a zbytek nechat ležet na účtu, najít bankomaty není ve větších nebo turistických městech problém. Výběr stojí ze strany Vietnamu okolo 50 korun - kolik si za zahraniční výběr naúčtují v Česku, záleží na vaší konkrétní bance. 

Ve směnárnách na letišti se dají koupit i SIM karty s daty. Z vlastní zkušenosti je ale lepší si počkat až do města, kde s nimi obchodují cestovní kanceláře - nám se každému podařilo sehnat kartu s 18 GB dat, což je sice asi tak třikrát víc, než jsme potřebovali, ale stála 200 korun, takže nebylo o čem přemýšlet. 

Pokud by se vám náhodou “poštěstilo” a museli jste něco řešit s místní policií, rovnou kontaktujte českou ambasádu. Zkoušeli jsme kvůli pojištění řešit krádež sami, ale tamní policie turistům nenaslouchá. Vstřícnější policisté byli, když jsme si přivedli tlumočníka, ale neochota byla i přesto evidentní. 

Rezervovat si ubytování stačí obvykle den předem, v extrémních případech i pár hodin. Jiná situace nastává během oslav lunárního roku, kdy jsou všechny hotely, hostely, airbnb, homestaye a další zařízení beznadějně vyprodaná - a navíc o poznání dražší. Standardem ubytování ve Vietnamu jsou ručníky, pitná voda (ta z řádu pitná spíše není) a často i snídaně. Za noc jsme platily maximálně 200 korun. 

image

A CO JÍDLO? 

Naše původní představa vietnamské kuchyně se točila kolem phočka, bun bo nam bo a křupavého bůčku v bun che. Po příjezdu jsme zjistili, že evropská variace na vietnamskou kuchyni je skutečně jen variací, a našli jsme si nové favority, třeba Bun Bo Hue, polévku s kulatými nudlemi, hovězím vývarem, bylinkami a libovým vepřovým. Nenechte se také uchlácholit fotkami jídel v nabídce. Objednali jsme si třeba  “grilované kousky kuřete v marinádě” a dostali vařené kuřecí pařátky. V marinádě. Ani u nás tolik zbožňované Pho Bo nebylo všude tak božské - nejhorší, které jsme ochutnali, chutnalo prakticky jako osolená voda s nudlemi a masem neidentifikovatelného původu. Nejvíc jsme si pochutnali na Bun Cha v Hanoji, nudlích s mořskými plody Mì Xào Giòn v Ha Tien u Kambodži, jarních závitcích na pláži v Mui Ne a mořských plodech na jakýkoli způsob na ostrově Phu Quoc. 

Najít ve městech obchod, kde by prodávalí cokoli jiného než cukrovinky, sušenky a slané chipsy, je ve Vietnamu skutečný oříšek. Původně jsme si mysleli, že bychom se mohli během dne stravovat aspoň tro