Cestujeme po světě

Vietnamský speciál #2: co dělat po příletu a jaké je jídlo?

Vydáno 6. 3. 2018 | Letuška.cz Redakce

Zima je v našich končinách v plném proudu a vypadá to, že s námi ještě nějakou dobu vydrží, rozhodli jsme se proto před ní zbaběle utéct na tři týdny do teplých krajin. Naše volba padla na Vietnam, s ohledem na naše preference to totiž byla vytoužená destinace. Jihovýchodní Asie, teplo, zajímavá kultura, levno, výborné jídlo, přiměřeně turistů a přátelští místní? Značka ideál! 

Plán byl vlastně jednoduchý - přiletet do Hanoje, zregenerovat se ve městě po dlouhém letu a vyrazit do hor na severu, odkud bychom pak zamířili na jih až k hranicím s Kambodžou. Až na pár menších změn jsme svůj seznam must-see míst beze zbytku splnili, a teď vám ho můžeme slavnostně a velkou pompou předat. Jak si Vietnam naplánovat? Jak se sbalit na tři týdny? A jak je to s praktickými záležitostmi? I v druhém díle vietnamského speciálu Letušky vám poradíme, jak na to. 

PRVNÍ KROKY PO PŘÍLETU – JAK JE TO S TELEFONEM, KDE SMĚNIT PENÍZE A JAK ŘEŠIT UBYTOVÁNÍ

Co se týče směnáren, nenarazili jsme ani na jeden podnik, kde by nám nabídli vyloženě nevýhodný kurz. A to ani na letišti, ani v centru velkoměst. Ideální je v Česku směnit koruny na dolary, které postupně ve Vietnamu v průběhu cesty směnovat na dongy. Pokud plánujete si s sebou fyzicky vzít jen část budgetu a zbytek nechat ležet na účtu, najít bankomaty není ve větších nebo turistických městech problém. Výběr stojí ze strany Vietnamu okolo 50 korun – kolik si za zahraniční výběr naúčtují v Česku, záleží na vaší konkrétní bance. 

Ve směnárnách na letišti se dají koupit i SIM karty s daty. Z vlastní zkušenosti je ale lepší si počkat až do města, kde s nimi obchodují cestovní kanceláře – nám se každému podařilo sehnat kartu s 18 GB dat, což je sice asi tak třikrát víc, než jsme potřebovali, ale stála 200 korun, takže nebylo o čem přemýšlet. 

Pokud by se vám náhodou “poštěstilo” a museli jste něco řešit s místní policií, rovnou kontaktujte českou ambasádu. Zkoušeli jsme kvůli pojištění řešit krádež sami, ale tamní policie turistům nenaslouchá. Vstřícnější policisté byli, když jsme si přivedli tlumočníka, ale neochota byla i přesto evidentní. 

Rezervovat si ubytování stačí obvykle den předem, v extrémních případech i pár hodin. Jiná situace nastává během oslav lunárního roku, kdy jsou všechny hotely, hostely, Airbnb, homestaye a další zařízení beznadějně vyprodaná – a navíc o poznání dražší. Standardem ubytování ve Vietnamu jsou ručníky, pitná voda (ta z řádu pitná spíše není) a často i snídaně. Za noc jsme platily maximálně 200 korun. 

A CO JÍDLO? 

Naše původní představa vietnamské kuchyně se točila kolem phočka, bun bo nam bo a křupavého bůčku v bun che. Po příjezdu jsme zjistili, že evropská variace na vietnamskou kuchyni je skutečně jen variací, a našli jsme si nové favority, třeba Bun Bo Hue, polévku s kulatými nudlemi, hovězím vývarem, bylinkami a libovým vepřovým. Nenechte se také uchlácholit fotkami jídel v nabídce. Objednali jsme si třeba “grilované kousky kuřete v marinádě” a dostali vařené kuřecí pařátky. V marinádě. Ani u nás tolik zbožňované Pho Bo nebylo všude tak božské – nejhorší, které jsme ochutnali, chutnalo prakticky jako osolená voda s nudlemi a masem neidentifikovatelného původu. Nejvíc jsme si pochutnali na Bun Cha v Hanoji, nudlích s mořskými plody Mì Xào Giòn v Ha Tien u Kambodži, jarních závitcích na pláži v Mui Ne a mořských plodech na jakýkoli způsob na ostrově Phu Quoc. 

Najít ve městech obchod, kde by prodávali cokoli jiného než cukrovinky, sušenky a slané chipsy, je ve Vietnamu skutečný oříšek. Původně jsme si mysleli, že bychom se mohli během dne stravovat aspoň trochu zdravě, ale pokud vyloučíme ovoce, na které čas od času narazíte u cesty, Vietnam takovou možnost nenabízí. Takže se naší nejčastější svačinou staly vedle všudypřítomných (a skutečně dobrých) baget Banh Mi sušenky Oreo. 

Když už je řeč o ovoci – připravte se, že, jakmile se zakousnete do prvního žlutožlutého banánku nebo smočíte rty v první kokosové vodě, už nikdy nebudete chtít nic jiného. Dragon fruit, maracuja, šťavnatý ananas. Pokud jste si mysleli, že víte, jak toto ovoce chutná, po návštěvě Asie pochopíte, jak moc jste se mýlili. Trs banánků vyjde na 16 korun, jedno dragon fruit také tak, maracuja stojí okolo 6 korun. Vlastní kategorií jsou kokosy – na pláži na ostrově Phu Quoc nás kokosy osvěžily za 30 korun, v rybářské zátoce za 20, v centru Saigonu za 50.