Poznejte svět skrze jídlo – Nizozemsko

Na rozdíl od Dánska, kam se z Česka dá poměrně pohodlně dojet autem, je cesta do Nizozemska přece jen o něco náročnější. Trasa z Prahy do Amsterdamu měří zhruba 820 kilometrů a vede přes celé Německo. I při plynulé jízdě cesta zabere 11 až 12 hodin.

A tak jsem tentokrát na cestu do cílové země jednoznačně zvolila koupi letenek. Samotný let trvá přibližně hodinu a půl a z Prahy se létá především do Amsterdamu na letiště Schiphol, které je hlavní dopravní branou do celé země.

Velkou výhodou je, že Nizozemsko má jednu z nejlépe fungujících železničních sítí v Evropě. Z letiště Schiphol jezdí vlaky přímo pod terminálem a během chvíle vás odvezou do dalších známých měst, například do Rotterdamu, Utrechtu, Haagu nebo Haarlemu. Často stačí další půlhodina až hodina jízdy a člověk je v úplně jiné části země.

Do Amsterdamu jsem přiletěla brzy ráno. Pode mnou se postupně objevovala rovina protkaná kanály, malými farmami a úzkými pásy vody, které se v ranním světle leskly jako zrcadla. A jakmile jsem opustila letiště, ještě dřív, než jsem se stihla vůbec rozkoukat, z dálky už se ke mně nesla vůně pečených ryb a sladkých vaflí.

Když se trh probouzí

Brzy ráno se Amsterdam pomalu probouzí. Obchodníci na trzích vykládají své zboží, skládají bedýnky s ovocem a zeleninou a začíná vonět karamel. Stroopwafely se pečou přímo před očima zákazníků a jejich vůně se šíří mezi lidmi, kteří se pro tyto vafle zastavují ještě před cestou do práce.

Jen o kousek dál stojí několik dalších stánků. V každém dostanete jinak připravenou rybu, s přílohou i bez. Před pulty už se tvoří krátké fronty a místní si nejčastěji objednávají haring nebo papírový kornout s horkým kibbelingem. Moře je sice několik kilometrů daleko, ale tady, v centru města, je jeho přítomnost cítit téměř na každém kroku. Haring (neboli sleď) může na první pohled působit trochu exoticky, ale ve skutečnosti má k české kuchyni docela blízko. Sleď patří i u nás mezi tradiční ryby, jen ho častěji známe naloženého nebo jako součást salátu. Nizozemci ho jedí zcela prostě – čerstvého s cibulkou a kyselou okurkou.

Podobně je to i s kibbelingem. Tyto smažené kousky ryby v křupavém těstíčku připomínají něco mezi českým kaprem v trojobalu a oblíbenými rybími filetami z přímořských letovisek. Jen se podávají v papírovém kornoutu a často se jedí přímo na ulici, podobně jako hranolky.

Amsterdam je město, kde se život často odehrává venku. Na terasách u kanálů sedí lidé u kávy, na stolech se objevují tradiční jablečné koláče appeltaart se šlehačkou a kolem pomalu projíždějí kola. Voda v kanálech odráží domy a celé město působí klidněji, než by člověk od hlavního města čekal.

Sýrový obchod plný žlutých kol

Když otevřete dveře tradičního obchodu se sýrem, ocitnete se najednou mezi stovkami žlutých kol goudy a edamu. Vůně zrajícího sýra je výrazná, ale příjemná. Prodavači rádi nabízejí malé ochutnávky a člověk rychle zjistí, že každý sýr chutná trochu jinak. Ačkoliv edam svým názvem připomíná český eidam, jedná se o dva rozdílné druhy sýrů.

Večerní ruch v restauracích

Večer se atmosféra mění. Restaurace se zaplňují lidmi, z kuchyní se line vůně koření a v některých podnicích se objevují i indonéské speciality. Amsterdam byl po staletí obchodním přístavem, a právě tady je nejlépe vidět, jak je místní kuchyně ovlivněna chutěmi z celého světa. Oblíbenou půlnoční svačinkou, kterou najdete v restauracích i mimo ně, jsou broodje kroket, typické masové krokety v housce či bulce a pokapané pikantní hořčicí. Tento oblíbený sendvič se tradičně vyrábí z hovězího nebo telecího masa.

Pro českého kulinářského cestovatele má Nizozemsko zvláštní přitažlivost. Možná to na první pohled není země, kterou bychom si automaticky spojili s velkou gastronomií. Není jako Francie nebo Itálie, o exotických zemích ani nemluvě. Jenže právě v tom je jeho kouzlo. Nizozemsko se neobjevuje na talíři okázale, jeho kuchyně je spíš nenápadná, i když překvapivě pestrá.

Pro Čecha je navíc (stejně jako Dánsko) i tahle země v mnohém povědomá. Nezažijete tu sice ten těžko uchopitelný „pocit domova“ jako v Dánsku, ale podobností je tu mnoho. Stejně jako u nás se tu jí poctivá, sytá jídla, která vznikla z jednoduchých surovin a z praktického života lidí. V přístavech voní ryby, na venkově sýry a ve městech sladké pečivo z malých pekáren. Místní kuchyně není postavená na složitých technikách, ale na tradici a dobrých surovinách.

Země je malá, což je další podobnost, která českému cestovateli přináší pocit bezpečí a komfortu. A stejně jako u nás tu lidé posedávají v kavárnách, na trzích se zastavují u stánků s jídlem a nikdo nespěchá víc, než je nutné. Jen místo hospodských zahrádek tu najdete terasy u kanálů a místo piva častěji šálek silné kávy nebo sklenku vína.

Nizozemsko je živější než Česko nebo Dánsko, je rušnější a v mnoha ohledech také otevřenější světu. Přístavy, obchodní cesty a koloniální minulost z této země udělaly místo, kde se po staletí potkávaly různé kultury. A je to znát i dnes. Na ulicích slyšíte mnoho jazyků a v restauracích se mísí evropské chutě s indonéskými. Když se všechny historické vlivy a poctivý přístup k lokálním surovinám potkají na jednom stole, vznikne zážitek, který je možná nenápadný, ale o to zajímavější. A právě proto může Nizozemsko českého kulinářského cestovatele tak lákat. Trochu poeticky řečeno, Nizozemsko je dost blízké, aby bylo srozumitelné, a zároveň dost jiné, aby stálo za objevování.

Když se řekne nizozemská kuchyně, mnoho lidí si není úplně jistých, co si pod tím vlastně představit. Nizozemsko nikdy nestavělo svou pověst na velké gastronomii a slavnostních tabulích. A přesto je to země, kde má jídlo hluboké kořeny a kde se chutě utvářely po staletí: podle krajiny, moře, obchodních cest i každodenního života místních lidí.

Možná to souvisí i s tím, jak Nizozemsko vypadá. Je to země nízká, otevřená a z velké části vybojovaná na moři. Voda je tu přítomná téměř všude – v kanálech, řekách i blízkém Severním moři. A právě moře bylo po dlouhou dobu jedním z hlavních zdrojů obživy. Není proto překvapením, že ryby patří k nejtypičtějším nizozemským chutím.

Když se ale od pobřeží posunete o něco dál do vnitrozemí, začne se gastronomická mapa země pomalu proměňovat. Krajina se otevře do širokých pastvin a vzniká další symbol nizozemské kuchyně – sýr. Gouda, edam a jejich různé farmářské varianty patří k nejznámějším sýrům na světě. Sýr tu není jen potravinou, ale součástí každodenního života, stejnou samozřejmostí jako je chléb nebo máslo.

A pak je tu ještě jedna, velmi příjemná kapitola nizozemských chutí, a tou jsou sladkosti. Nizozemci mají slabost pro dezerty a pečivo, které se prodává jak na trzích tak v malých pekárnách a kavárnách. Nejznámější jsou bezpochyby již zmíněné stroopwafely a tradiční jablečné koláče. Vedle nich se ale často objevují také skvělé malé lívanečky poffertjes posypané cukrem a s kouskem másla.

Moje kulinářské kolečko po Nizozemsku začalo samozřejmě v Amsterdamu. Město je živé, kosmopolitní a gastronomicky nesmírně pestré. Ideálním místem, kde začít, je trh Albert Cuyp Market v čtvrti De Pijp. Mezi stánky s ovocem, sýry a rybami se tu pečou čerstvé stroopwafely, které jsou ještě teplé a měkké. Pokud chcete ochutnat jednu z nejznámějších amsterdamských sladkostí, stojí za to zajít do kavárny Café Winkel 43, kde podávají legendární appeltaart patřící k nejvyhlášenějším v celém městě. A haring chutná nejlépe ve známém stánku Stubbe's Haring, kde vám sledě připraví tradičně s cibulkou a kyselou okurkou.

Z Amsterdamu jsem se pak vydala jen kousek dál, do Haarlemu. Město působí klidněji a elegantněji, ale gastronomicky rozhodně nezaostává. Haarlem je známý především svou pivní tradicí a ideálním místem, kde ji poznat, je bývalý kostel přeměněný na pivovar a restauraci Jopenkerk. Ochutnat tu můžete místní řemeslné pivo a k němu jednoduchá jídla nizozemské kuchyně. Pokud máte zálusk spíše na kávu a lehký oběd, příjemnou zastávkou je kavárna By Lima, která patří nejen k turistickým atrakcím, ale je oblíbeným posezením i pro místní obyvatele.

Další zastávkou na cestě byl Den Haag. Tohle město má trochu jinou atmosféru než Amsterdam nebo Haarlem. Je to tak zřejmě proto, že je politickým centrem země a zároveň místem, kde se silně projevuje koloniální historie Nizozemska. Právě tady je ideální ochutnat indonéskou kuchyni. Jednou z klasických restaurací je Restaurant Garoeda, kde se například podává ona tradiční pestrá hostina rijsttafel. A protože Haag leží blízko moře, stojí za to zajet i do nedalekého Scheveningenu, kde se nachází známá rybí restaurace Simonis aan de Haven. Čerstvé ryby a mořské plody tu chutnají nejlépe přímo s výhledem na přístav.

Jen o kousek dál, ještě než dorazíte do Rotterdamu, leží městečko Delft. Ve srovnání s Rotterdamem působí Delft téměř pohádkově. Najdete tu úzké kanály, historické domy a klidnou atmosféru univerzitního města. Ideálním místem na oběd nebo odpolední kávu je Stads-Koffyhuis, kde se podávají tradiční nizozemské sendviče, koláče i káva. Je to typické místo, kde se zastavují jak místní obyvatelé, tak návštěvníci města.

Rotterdam je úplně jiný než všechna dosud zmíněná města. Moderní architektura, obrovský přístav a velmi dynamická gastronomická scéna. Srdcem rotterdamského jídla je bezpochyby Markthal. Obrovská krytá hala plná restaurací, stánků a malých obchodů s jídlem z celého světa je ideálním místem, kde ochutnat několik různých kuchyní během jedné návštěvy a pochopit, jak otevřené světu i dnešní Nizozemsko je.

Po Rotterdamu přišla konečně na řadu návštěva Goudy. Samotné jméno města vám aktivuje chuťové buňky, protože už na nich cítíte jednu z nejslavnějších nizozemských specialit – sýr gouda. Na hlavním náměstí se v sezóně konají tradiční sýrové trhy a v místních obchodech můžete ochutnat mnoho variant goudy, od mladé a jemné až po několik let zrající sýry s intenzivní chutí. Malým rájem pro milovníky sýrů je obchod Kaaswinkeltje, kde vám rádi nabídnou ochutnávku a vysvětlí rozdíly mezi jednotlivými druhy.

Moje cesta dál pokračovala do Utrechtu. Mnozí cestovatelé tvrdí, že je to jedno z nejpříjemnějších měst v Nizozemsku a není těžké pochopit proč. Kanály tu mají terasy přímo u vody a život se odehrává pomalu, u kávy, sklenky piva či vína. Jedním z nejhezčích míst je historická pivovarská restaurace Stadskasteel Oudaen, kde se vaří místní pivo a podávají se tradiční nizozemská jídla. Sedět večer na terase u kanálu a sledovat, jak se město pomalu ukládá ke spánku, patří k nejpříjemnějším zážitkům celé cesty.

Když jsem si na mapě kreslila své kulinářské kolečko po Nizozemsku, vedlo především přes velká města západní části země, protože právě tady se soustřeďuje převážná část nizozemského života, včetně toho gastronomického. Amsterdam, Haarlem, Den Haag, Delft, Rotterdam, Gouda a Utrecht tvoří živý oblouk měst, kde se potkává historie s moderní kuchyní.

Jenže Nizozemsko nekončí u těchto známých jmen. Stačí se vydat o něco severněji a atmosféra se začne měnit. Krajina je otevřenější, města menší a moře jako by bylo přítomné na každém kroku. A spolu s krajinou se mění i chutě.

Jedním z nejzajímavějších míst severu je bezpochyby ostrov Texel. Leží jen kousek od pobřeží, ale má úplně jinou atmosféru než velká města na pevnině. Na loukách se pasou ovce a místní restaurace jsou známé především jednou specialitou – jehněčím z Texelu. Maso je jemné a lehce nasládlé, protože zvířata se pasou na svěžích pobřežních pastvinách. K masu se často podávají místní sýry, chléb či zelenina.

Sever Nizozemska je ale zajímavý i na pevnině. Ve Frísku, jedné z historických provincií země, ke které patří i přilehlé ostrovy, se to hlavní odehrává ve vnitrozemí kolem města Leeuwarden (bývalé královské rezidenci) a kuchyně tu má velmi silný regionální charakter. V pekárnách tu najdete sladký chléb zvaný suikerbrood, který je plný krystalového cukru a skořice. Je to jednoduchá, ale velmi typická specialita, která se často podává jako snídaně nebo ke kávě.

Velkým městem severu je Groningen. Je to univerzitní centrum plné studentů a mladé energie, a právě to se odráží i v místní gastronomii. Vedle tradičních kaváren tu najdete moderní bistra, malé pekárny i restaurace, které pracují s místními surovinami a dávají jim současnou mladistvou podobu.

Když člověk projíždí severem Nizozemska, uvědomí si zásadní věc. Zatímco velká města na západě působí kosmopolitně a otevřeně světu, sever je klidnější a více spojený s krajinou. Jídlo je tu jednodušší, ale velmi poctivé. Ať už jde o ryby, sýry, jehněčí, domácí pečivo či jiné jídlo, všechno má blízko k místu, kde se právě nacházíte.

A teprve když člověk pozná i tenhle kout země, začne Nizozemsko dávat smysl jako celek. Nejen jako země kanálů a velkých měst, ale také jako krajina moře, pastvin a tichých severních ostrovů. Pokud projedete celou tuhle trasu, uvědomíte si, jak rozmanité Nizozemsko vlastně je. Každé město má jinou atmosféru, jiné vůně a trochu jinou chuť. Ale dohromady vytvářejí obraz země, která možná není velká rozlohou, ale na talíři vytváří až překvapivě světovou pestrost.

​

• Nejlepší letenky kamkoliv najdete na našem letenkovém portálu Letuška.cz.
• Nebo nám napište poptávku s počtem cestujících a přibližnými termíny přes Kontaktní formulář.
• Inspirativní přehled nejlepších cen najdete na mapa.letuska.cz.