Cestujeme po světě

Postřehy cestovatelky - Organizovaně s cizími lidmi

Aktualizováno 3. 4. 2019 | Lokočová Linda
Pocity cestovatelky Lindy Lokočové.

Organizovaně s cizími lidmi

Gruzie 2

Když mi přišla nabídka poznávacího pobytu v Gruzii, váhala jsem. Rozhodnutí muselo být rychlé, odlet byl v plánu již za 48 hodin. Protože jsem ale měla čas, souhlasila jsem. O Gruzii jsem hodně slyšela a představa, že se tam podívám, byť organizovaně, mě lákala.

Již na letišti v Praze mě Turkish Airlines mile překvapily, že zájezd byl naplánován v business třídě, a já tak mohla vyzkoušet, jaké to je cestovat na předních místech letadla. Servis na palubě letadla byl skvělý, odpočinkový salonek v Istanbulu při přestupu luxusní.

Noční Tbilisi

Gruzie 3

Přílet do hlavního města byl po jedné hodině ráno. Tma, zima a déšť. Stála jsem se svým kufrem mezi ostatními účastníky pobytu a čekala, co se bude dít. V hale mraky lidí s cedulkami vybízející ke kontaktu s člověkem shodného jména.

Vybavila se mi vzpomínka z roku 2007 na noční přílet do Limy, kdy taxikář tvrdil, že ví, kde je hotel, který mi byl doporučen, a že mě tam odveze. Po příjezdu na úplně jiné místo mi majitel ubytovacího zařízení suše kostrbatou angličtinou řekl: „Já vám to řeknu narovinu. Je jedna ráno, jste běloška a cizinka, máte krosnu ještě obalenou z letiště, jste ve čtvrti, kde si na vás počkají. Já vám nabízím sprchu, postel a ráno snídani. Za bílého dne můžete vyrazit, kam jen budete chtít.“

V tom se ze tmy vyloupla drobná postava a představila se jako Kate, naše průvodkyně. Pohybem ruky naznačila, že ji máme následovat. Před východem z letiště na nás čekal minivan s řidičem, který velmi ochotně naložil můj kufr a nasměroval mě ke vchodu do vozu.

Déšť a světla města

Gruzie 4

S dosednutím na sedadlo v autě jsem si začala vychutnávat výhody organizovaného pobytu. Žádné starosti s hledáním vhodného spojení z letiště. Jen jsem se dívala z okna a pozorovala déšť a světla půlnočního Tbilisi. Z reproduktorů se ozýval něžný hlas, který popisoval jednotlivé památky.

Když jsem po registraci v hotelu obdržela klíče svého pokoje, byly skoro tři hodiny ráno. Kate se s námi všemi rozloučila a připomněla nám, že sraz na prohlídku města je v deset. Mladík ve vínové uniformě si zapsal číslo mého pokoje a trval na tom, že mi kufr donese sám. S jistou obavou jsem nakonec souhlasila.

Malý nátlak je velká výhoda

​​Gruzie 5

 

Prší a prší, případně je mlha a do toho prší, nebo je již večer, tma a prší. Procházet se po městě s tak rozsáhlou historií je úžasné. Držela jsem se Kate na pár kroků, abych slyšela všechny pikantnosti, které nabízela při výkladu. Zaplacený průvodce má tu výhodu, že ten fakt tak trochu „tlačí“,  a i když je špatné počasí, vyrazila jsem poznávat město. Kdybych cestovala sama, nejspíš bych čekala na lepší podmínky, a nedočkala se. Zataženo bez deště přestalo být až 12 hodin před odletem.

Jídlo je prostor pro setkání

​​Gruzie 6

Gruzínci mají rádi plný stůl a velký výběr. V restauraci před nás kladli jednu plnou mísu, talíř či pánvičku za sebou. Každý obdržel svůj talíř, na který si mohl nandat jen to, co chtěl ochutnat. Na své si přišli milovníci masa, zeleniny a ovoce, pečených, vařených a smažených specialit, různé druhy pečiva a sladkých koláčků.

Pro cestovatele, kteří mají nějaká stravovací omezení, je jídlo na cestách často problém. Nízkosacharidový vegetarián je má osobní definice a byla jsem mile překvapená, že gruzínská kuchyně je velmi pestrá a dokáže uspokojit takového podivína, jako jsem já. 

Suché je dobré

​​Gruzie 7

Za původní domovinu vína je některými zdroji považována Kachetie. Celá oblast je prostoupena malými i velkými vinicemi. Vínu se zde daří díky subtropickému a vlhkému podnebí. Místní obyvatelé pijí hlavně víno suché. „Jedině na suchém víně se dá poznat jeho kvalita,“ říká naše průvodkyně Kate, která je mimo jiné také sommeliérka. A dodává, že všichni přesně vědí, kde je limit. Byla by to pro ně největší potupa, kdyby je někdo někdy někde potkal indispozicované.

Kameny promlouvají

​​Gruzie 8

Když jsem se ptala Kate, jak dlouho bych musela strávit v Gruzii, abych navštívila ty top nej úchvatné historické památky a religiózní stavby, odpověděla bez zaváhání, že 14 dní čistého času plus cesta na přejezdy, a i tak bych viděla jen špičku ledovce.