Poznejte svět skrze jídlo – Švédsko

Dostat se z Prahy do Malmö dnes není složité. Jen si člověk musí vybrat, jakou cestu chce zažít. A to je stejně důležité jako samotný cíl. Protože i tady může být cesta součástí zážitku.

Nejrychlejší variantou je samozřejmě letadlo. Přímé spojení z Prahy do Malmö sice není tak časté, ale nabízí se velmi jednoduchá alternativa. Stačí letět do Kodaně na letiště Kastrup, které leží jen pár kilometrů od švédských hranic. Z letiště stačí nastoupit do vlaku a během zhruba dvaceti minut přejedete přes Öresundský most – dlouhý, elegantní oblouk spojující Dánsko a Švédsko. Moře pod vámi, vítr, nekonečný horizont. A pak najednou pevnina. Malmö. Celá cesta z Prahy tak může trvat klidně jen tři až čtyři hodiny, včetně přesunu z letiště.

Pokud ale nespěcháte a chcete toho vidět a zažít co nejvíc, nabízí se pozemní varianta. Tu jsem absolvovala já a myslím, že přináší úplně něco jiného. Cesta karavanem z Prahy do Malmö měří přibližně 700 až 800 kilometrů, podle zvolené trasy. Vede přes Německo, většinou po kvalitních dálnicích, a pokračuje směrem na sever k dánským hranicím. Tato část cesty je vlastně stejná, jako ta, kterou už znáte z naší cesty za ochutnávkou Dánska.

Dále lze pokračovat přes dánské ostrovy a přejet Öresundský most nebo zvolit trajekt. Obě varianty mají své kouzlo. Most je rychlý a plynulý, trajekt naopak přináší chvíli zastavení. Možnost vystoupit z auta, nadechnout se mořského vzduchu a užít si nekonečné množství vody všude kolem. Celá cesta autem zabere zhruba 9 až 11 hodin, ale cestování není monotónní. Krajina se postupně mění. Z české zvlněnosti do německé roviny a z ní do dánské a švédské všudypřítomné mořské hladiny.

Ovšem právě tenhle postupný přechod dává smysl i z gastronomického hlediska. Každá země chutná trochu jinak a vy máte možnost to vnímat krok za krokem.

Ať už ale zvolíte jakoukoli variantu, Malmö je ideální první zastávkou. Město, které leží na hraně dvou světů. A já jsem si jistá, že právě proto je to nejpřirozenější místo, kde začít švédskou kapitolu.

Malmö. Město, které leží tak blízko Dánska, že by člověk čekal stejnou atmosféru. A přesto je úplně jiné. Ulice jsou širší, domy působí vzdušněji a lidé jako by nikam nespěchali. Možná jsem právě tady poprvé pocítila, že švédská kuchyně nebude o výrazných chutích, ale spíš o rovnováze. Malmö není okázalé, ale má silnou gastronomickou scénu.

Švédsko vás neohromí na první sousto. Nepřijde s explozí chutí ani s výrazným kořením. Místní kuchyně je podobná krajině – jakoby klidná, čistá a logická. A čím déle v ní zůstáváte, tím víc jí začnete rozumět.

Jih Švédska, region Skåne, na mapě možná nepůsobí nijak výrazně, je plochý, bez dramatických hor a fjordů, které si člověk se Skandinávií často spojuje. A přesto je to místo, kde jsem švédskou kuchyni poznala možná nejlépe. Koneckonců i zde nakonec najdete to, co vám zaručeně připomene Česko. Není to konkrétními jídly, ale přístupem. Stejně jako u nás vznikala jídla tady z potřeby nasytit rodinu v chladnějším klimatu a z dostupných surovin, s důrazem na jednoduchost. Jen česká kuchyně je hutnější a výraznější; ta švédská působí lehčeji a střídměji. Jih Švédska je obecně jemnější a evropštější – nejen krajinou, ale i chutí. Více zeleniny, lehčí jídla, méně drsnosti než na severu.

Ideálním místem, kam se zajít podívat hned na počátku objevování, je Malmö Saluhall. Moderní tržnice, kde se na jednom místě potkává celé Skåne. Čerstvé ryby, maso, sýry, ale i street food a malé podniky, které pracují s lokálními surovinami. Je to přesně ten typ místa, kde můžete ochutnávat bez plánu a nechat se vést momentálními chutěmi.

Na první kávu jsem zamířila do Uggla Kaffebar. Nenápadná kavárna, která působí, jako by tam byla odjakživa. Káva je silná, pečivo čerstvé a atmosféra klidná. Za návštěvu stojí i Noir Kaffekultur, kde je vše postavené na jednoduchosti a kvalitním kávovém zrnku.

Pokud chcete Malmö ochutnat lokálně, stojí za to dát si jednoduchý oběd v některém z menších bister. Třeba otevřený sendvič s krevetami nebo rybou tady chutná jinak než kdekoliv jinde. Máte pocit, že je vše čerstvé a jakoby „čisté“.

Jen pár minut vlakem od Malmö leží Lund. Lund je tichý, přemýšlivý. Ostatně jde o univerzitní město, kde se všechno odehrává v intelektuálním duchu. Ulice jsou úzké, domy nízké a kavárny plné lidí, kteří si často čtou.

Vzdálenost mezi Malmö a městem Lund je tak krátká, že ji většina lidí ani nevnímá jako samostatnou část cesty. V Lundu můžete s další kávou pokračovat v Love Coffee, podniku, který působí nenápadně, ale patří k těm místům, kam se lidé vracejí. Ale jedno z nejpříjemnějších posezení na celé cestě jsem zažila v malé pekárně Broder Jakobs Stenugnsbageri, kde se připravuje tradiční pečivo. Místní skořicoví šneci kanelbullar tu nejsou jen sladkost, ale nezbytnou součástí posezení.

Každá cesta má také svá místa, která nejsou cílem, ale právě ta si člověk nejvíc zapamatuje. Ve Švédsku to často nejsou velké restaurace ani slavná jména; jsou to spíš malé kavárny a nenápadná bistra, kde se na chvíli zastavíte, a najednou zjistíte, že vlastně nikam nespěcháte a že prohlídka známých a doporučovaných pamětihodností a zajímavostí vám nikam neuteče. Na trase z jihu na sever se takových zastávek nabízí víc, než by člověk čekal.

Stejně jako v Dánsku nebo Nizozemsku, i ve Švédsku existuje několik jídel, která tvoří základ místní gastronomie.

• Köttbullar
Světově proslulé masové kuličky. Stejně proslavené jako obchod s nábytkem Ikea, kde si je může dopřát téměř celý svět. Ve Švédsku se podávají s bramborovou kaší, smetanovou omáčkou a brusinkami. Pro Čecha něco mezi karbanátky a svíčkovou, protože jde o kombinaci masa, omáčky a sladkokyselého doplňku.

• Gravlax
Syrový losos marinovaný v soli, cukru a kopru. Jeho chuť je jemná, lehce nasládlá a velmi svěží. Podává se s hořčicovou omáčkou a chlebem.

• Sill (nakládaný sleď)
Stejně jako v Dánsku i tady patří sleď mezi základní chutě. Připravuje se na mnoho způsobů: s hořčicí, koprem, cibulí nebo v sladkokyselém nálevu.

• Räksmörgås

Otevřený sendvič s krevetami, vejcem a jemnou majonézou patří k těm jídlům, která na první pohled působí jednoduše, ale ve skutečnosti jsou překvapivě propracovaná. Tento sendvič může Čechovi vzdáleně připomenout obložený chléb, jen v mnohem lehčí a elegantnější podobě.

• Prinsesstårta
Typický švédský dort s piškotem, krémem a zeleným marcipánem. Sladký a s jemným těstem.

Švédská kuchyně ovšem není postavená jen na těch nejznámějších jídlech. Právě naopak. Často ji nejvíc vystihují drobnosti, které člověk objeví až po chvíli.

Jednou z nich je mandlový koláč, takzvaná mandeltårta, který si (na rozdíl od prinsesstårty) můžete dopřát i v restauracích a obchodech Ikey. Jemný, vláčný, s výraznou chutí mandlí, často doplněný krémem nebo čokoládou. V kavárnách ho najdete nenápadně vedle skořicových šneků, ale rozhodně stojí za pozornost.

Úplně jinou kapitolu pak představují raci. Ve Švédsku mají téměř slavnostní postavení. Na konci léta se pořádají takzvané „kräftskiva“, večery, při kterých se jedí raci, pijí se k nim jednoduchá piva nebo pálenka a lidé sedí venku až do pozdního večera. Raci se podávají vaření výrazně ochucení koprem a solí. Nejde ani tak o samotné jídlo, jako spíš o společenský zážitek.

Pokud existuje něco, co definuje Švédsko víc než jakékoli jídlo, je to fika. Fika není jen káva a něco sladkého. Je to pauza. Moment, kdy si sednete a na chvíli se vypnete. Něco, co máme v Česku částečně také, když si někde v pohodě dáme kávu s nějakým sladkým zákuskem. Ve Švédsku jde ale téměř o každodenní rituál.

Nejčastěji se při fice objevují již zmínění kanelbullar, skořicoví šneci, kteří jsou ale opět méně sladcí než ti, na které jsme zvyklí my. Vedle nich často najdete i pečivo s kardamomem, koláče nebo jednoduché dorty.

Směrem na sever se krajina čím dál víc otevírá a moře se s každým pohledem po okolí postupně vrací. Helsingborg leží naproti Dánsku a vyplatí se tu zastavit na delší pauzu. Když se podíváte přes vodu, vidíte druhý břeh. A tady začínáte naplno vnímat chuť moře. Ryby, krevety, jednoduché úpravy. Nic složitého, ale všechno čerstvé. Já navštívila například Sillen & Makrillen, restauraci přímo u vody s nádherným výhledem na dánskou pevninu. Kromě restaurací u přístavu stojí za zmínku také Pålsjö Krog, který leží kousek od centra v městské zeleni a nabízí příjemnou atmosféru a důvod, proč by měl oběd trvat déle.

Na jihovýchodě regionu leží Ystad a oblast Österlen. Malá města, farmy, stánky u silnic, kde si můžete koupit domácí koláče, jablka nebo marmelády. Jednou z nejhezčích zastávek byla Olof Viktors, venkovská kavárna známá po celém regionu. Domácí koláče, jednoduché suroviny, zahrada, kde si sednete a vychutnáte si pocit, že je vše tak, jak má být.

Dalším navštíveným městem na mé cestě byl Göteborg, který leží na západním pobřeží. Je to město překvapivě často opomíjené, ale gastronomicky patří k nejzajímavějším ve Švédsku. Moře tady už není jen kulisa, ale hlavní zdroj chutí. Krevety, ryby, ústřice – všechno čerstvé a bez zbytečných úprav. Göteborg působí syrověji než zbytek země, ale právě v tom je jeho síla.

Skvělým místem k posezení je Feskekôrka, ikonická rybí hala, kde ochutnáte to nejlepší z místních vod. Pokud máte chuť na něco výraznějšího, Sjömagasinet nabízí mořské plody v moderním pojetí. Večeře tady není jen jídlo, ale zážitek. Na kávu je ideální zajít do da Matteo, kavárny, která patří mezi místní klasiky.

Cesta z Göteborgu na východ do Stockholmu je dlouhá (trvá zhruba tři až čtyři hodiny) a vede krajinou, která je klidná, lesnatá a méně osídlená. Tady se nezastavuje na konkrétních „must-see“ místech, ale spíš náhodně. U silnice v malé kavárně, v pekárně, kterou byste jinak minuli. Ale právě tyhle zastávky bývají často ty nejautentičtější.

Hlavní město Stockholm leží na ostrovech a voda je tu přítomná stejně jako v Amsterdamu. Jen atmosféra je klidnější a méně hlučná. Stockholm je vrcholem celé trasy. Klidný a přesto živý. Město, kde se potkává historie s moderní gastronomií a kde voda hraje stejně důležitou roli jako samotné jídlo.

Ideálním místem pro první ochutnávky je Östermalms Saluhall. Opět se jedná o tržnici. Tato je sice historická, ale můžete zde ochutnat všechno. Od tradičních masových kuliček až po čerstvé ryby. Pokud chcete opravdovou klasiku, zamiřte do Meatballs for the People, kde připravují köttbullar na mnoho způsobů. Na moderní severskou kuchyni pak láká Oaxen Slip. A na večeři se vyplatí zajít do Tradition, kde ochutnáte klasickou švédskou kuchyni v její nejčistší podobě.

Stockholm je také místo, kde to žije fikou. Takže jestli si budete chtít jen tak sednout a dát si kávu, stačí vstoupit do některé z místních kaváren. Jedním z míst, kde ji můžete zažít naplno, je Vete-Katten. Opět se jedná o historickou kavárnu, ale tady se skutečně čas na chvíli zastavil. Pro modernější pojetí se pak nabízí Drop Coffee, kde se káva bere vážně, ale bez zbytečné okázalosti.

Jen o kousek dál na sever leží Uppsala. Další univerzitní město, které působí tišeji a civilněji než Stockholm, je také ideální zastávkou. Uppsala působí jako jemná tečka za celou cestou. Kávu si můžete dát v Güntherska Hovkonditori, tradičním podniku, kde se mísí historie s každodenním životem. A pokud chcete ještě jednu klidnou večeři, Villa Anna nabízí moderní kuchyni v prostředí, které neruší.

Švédsko, tedy ta část, kam se běžný turista podívá, není hlučné, není okázalé, a ani jeho kuchyně taková není. A přesto si ho zapamatujete. Možná právě proto vás nutí zpomalit. Sednout si. Dát si kávu a něco sladkého. Vnímat chuť, která není přehnaná, ale promyšlená.

Pro Čecha je Švédsko pocitově vzdálenější než Dánsko. Nenajdete tu tolik přímých podobností. Ale i tak je v něm něco známého. Možná v tom, že jídlo tu není o efektu, ale o každodennosti.

Ostatně, celá tato trasa: Malmö, Lund, Helsingborg, Göteborg, Stockholm, Uppsala nepůsobí jako klasický itinerář podle průvodce. Je to spíš linie, která se postupně skládá. Každé město přináší jinou chuť, jiný rytmus, jiný pocit. A dává smysl si ji projet celou. Kvůli jednotlivým zastávkám na význačných místech, ale i kvůli tomu, co vznikne mezi nimi.

Když jsem si plánovala svou cestu Švédskem, končila u Uppsaly. Ne proto, že by tam země končila. Ale dál už je Švédsko úplně o něčem jiném.

Jakmile se člověk vydá severněji, Švédsko se znovu promění. Města postupně mizí, vzdálenosti se prodlužují a krajina se plní nekonečnými lesy, jezery a tichem. Silnice vedou dlouhými úseky bez zastavení a člověk si začíná uvědomovat přírodu, nikoli jednotlivá města. Tady se mění i samotná podstata cestování.

Někde tam nahoře leží Laponsko. Kraj, kde v zimě vládne polární noc a v létě slunce téměř nezapadá. Místa jako Kiruna nebo národní park Abisko lákají ty, kteří nehledají kavárny ani restaurace, ale něco jiného. Gastronomie sice nezmizí, ale ustoupí do pozadí. Pro gastronomického cestovatele proto sever nepůsobí tak přitažlivě.

Pokud by pro vás ale ochutnávka severu neměla končit, nabízí se možnost pokračovat dál. Ze Stockholmu, nebo právě z Uppsaly, se můžete vydat přes moře do Finska a otevřít si tak další kapitolu gastronomického putování.

​

• Nejlepší letenky kamkoliv najdete na našem letenkovém portálu Letuška.cz.
• Nebo nám napište poptávku s počtem cestujících a přibližnými termíny přes Kontaktní formulář.
• Inspirativní přehled nejlepších cen najdete na mapa.letuska.cz.